Kapucíni v raném novověku misionářsky působili v mnoha oblastech raně novověkého světa, počínaje Tibetem přes Kongo až po Kanadu či Novou Anglii. Stejně tak se misijní aktivity českých kapucínů nevztahují pouze na české země, a to v rámci rekatolizačního působeni, ale také na Horní Uhry, Polsko, Rusko, dnešní Ukrajinu, Gruzii a Persii.
V Polsku čeští kapucíni pomáhali s etablování řádu v tomto prostoru v letech 1738-1761, přičemž první generaci bratří domácího původu v praxi učili jak žít řeholní život dle řádových pravidel. Polsko však sloužilo českým kapucínům často pouze jako tranzitní místo cestou na misie do Ruska, kde jim bylo povoleno působit, jakožto misionářům Kongregace pro šíření víry, mezi neruským obyvatelstvem a poskytovat duchovní servis zdejším katolíkům, tj. cizincům, kteří do mocnářství přišli v době vlády Petra I. a Kateřiny II.. Čeští kapucíni do moskevských misií odcházeli v letech 1737-1767, jejich působení v Rusku se však neomezovalo jen na Moskvu, ale jejich pobyt je doložen též v Astrachani či Nižynu.
S misiemi do Ruska (zejména do Astrachaně) částečně souvisí také aktivity českých kapucínů v jihogruzínském městě Achalciche a severo perském městě Rašt.