Komentář k § 15 občanského zákoníku : Právní osobnost a svéprávnost jako předpoklady způsobilosti mít a nabývat práva a povinnosti
Abstrakt
Účelem publikované stati je podat komentář k § 15 občanského zákoníku a vysvětlit, co je právní osobnost, co je svéprávnost, jaký je mezi nimi vztah. Právní osobnost se projevuje především ve způsobilosti osoby nabývat taková práva, jaká osoba sama nabývat chce a projevuje se v možnosti sledovat právem dovolené zájmy.
Svéprávnost znamená způsobilost vlastním právním jednáním nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Vlastní právní jednání přitom musí spočívat v přičitatelnosti vlastního rozumu a vůle osoby.
Odpověď na otázku, zdali fyzická osoba disponuje vlastním rozumem a vůlí je možná na základě našich smyslů. Právnická osoba je však smyslově nepoznatelná, proto lze o jejím vlastním rozumu a vůli uvažovat pouze teoreticky a na základě toho, co stanoví platné právo.
Autor přitom dochází k závěru, že právnická osoba nikdy nemůže mít vlastní rozum a vůli, neboť je jí vždy přičítán rozum a vůle jejich zástupců - fyzických osob. Z toho důvodu je rozum a vůle právnické osoby vždy rozumem a vůlí cizím a proto právnická osoba nemůže být v pravém slova smyslu svéprávná, za svéprávnou může být pouze považována.
I když se jedná o 2. vydání, text je zcela nový, protože autor nebyl členem autorského týmu 1. vydání.