Cíle. Předmětem práce bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Sebeposuzovacího dotazníku duševních prožitků (CAPE), určeného k hodnocení prožitků příbuzných positivním, negativním a depresivním symptomům psychotických poruch u běžné populace.
Metoda. Ve Studii 1 byl vyhotoven překlad, který byl spolu se zkráceným zněním Beckova inventáře deprese (BDI-SF) poskytnut 215 zdravým jedincům.
Vnitřní konzistence CAPE skórů byla vyhodnocena užitím Cronbachova alfa. Korelační analýzy CAPE skórů s BDI-SF skórem a s věkem zhodnotily kriteriální a konvergentní validitu.
Konfirmační faktorová analýza ověřila vnitřní strukturu nástroje. V rámci Studie 2, jíž se zúčastnilo 43 osob s psychotickou poruchou a 43 osob bez psychiatrické anamnézy, byla studována klinická validita nástroje pomocí inspekce předpokládaných korelací mezi četnostními a zátěžovými skóry.
Dále byly porovnány meziskupinové skóry a provedena ROC analýza. Výsledky.
Nástroj dosáhl vysoké vnitřní integrity (α = 0,926). Prokázaly se statisticky významné asociace mezi BDI-SF skórem a depresivním skórem (r = 0,750) a mezi věkem a positivním skórem (r = -0,343).
Předpokládaná třífaktorová struktura dotazníku nebyla dle očekávání optimální. Četnost a zátěžovost prožitků byly většinově souvztažné. Osoby s psychotickou poruchou získaly statisticky významně vyšší celkové CAPE skóry než osoby bez psychotické poruchy, t(84) = 5,878, p < 0,001.
Jako optimální cut-off se ukázal celkový positivní skór o 3,3 bodech se sensitivitou 74 % a specificitou 77 %. Závěr. Česká verze dotazníku CAPE má uspokojivé psychometrické vlastnosti.
Dotazník CAPE se uplatní zejména ve výzkumu, ke screeningu by však měl být využit jen v případech, kdy jsou náročnější nástroje nedostupné. Podobně jako jinojazyčné verze dotazníku bude i český CAPE nejefektivnější v plném znění, popřípadě redukován na positivní škálu.