Koncem roku 2019 byly v čínském Wu-chanu popsány první případy závažně probíhající pneumonie nejasného původu. Bylo prokázáno, že původcem onemocnění je nově identifikovaný β-koronavirus, který byl označen jako SARS-CoV-2 a onemocnění jím vyvolané jako COVID-19 (coronavirus disease 2019).
Počátkem roku 2020 došlo k významnému rozšíření nákazy do řady světových regionů, proto Světová zdravotnická organizace (WHO) 30. ledna vyhlásila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu a 11. b řezna šíření infekce označila za pandemii. Nákaza se přenáší především kapénkovou cestou a její inkubační doba se uvádí mezi 2 a 14 dny.
U většiny infikovaných probíhá onemocnění mírně, avšak u některých pacientů může dojít až k rozvoji závažně probíhající pneumonie, syndromu akutní respirační tísně (ARDS), septického šoku a multiorgánového selhání. Mezi nejčastější symptomy infekce patří horečka, dráždivý kašel, bolesti svalů nebo dušnost.
Typické laboratorní nálezy zahrnují normální či mírně snížený počet leukocytů, lymfocytopenii, u závažně nemocných se zvyšuje hodnota LDH, D-dimerů, CRP, případně i prokalcitoninu. Mezi nejčastěji popisované radiologické nálezy patří multifokální periferně lokalizované opacity charakteru mléčného skla nebo konsolidace, zesílení sept, crazy paving či cystické změny.
Smrtnost infekce je závislá na věku postiženého, jeho komorbiditách a obvykle bývá udávána mezi 1 a 3 %. V terapii se zvažuje podání hydroxychlorochinu, remdesiviru, lopinaviru/ritonaviru či rekonvalescentního séra.