Abstrakt
Zásada "stare decisis", která je zakotvena v § 13 obč. zák. se prakticky projevuje ve výrazném posílení normativního významu judikatury, která ústí v její tzv. diskurzivní závaznost. Odpověď na otázku, jaké důsledky může mít promítnutí principu stare decisis do platného práva ČR, podal Aleš Gerloch společně s Janem Tryznou v článku: "Úvaha nad principem legitimního očekávání obdobného posouzení právního případu" (Soudce, 2014, roč. 16, č. 4. s. 15-19).
V tomto článku dospěli k závěru, že aplikace § 13 obč. zák. může být problematická, a to proto, "že se snaží skloubit dva protichůdné postupy, tj. na straně jedné požadavek na uchování dosaženého statu quo, na straně druhé potřebu změny judikatury". Cílem této stati je proto na úvahy Aleše Gerlocha a Jana Tryzny navázat a položit si otázku, do jaké míry je soudce vázán zákonem, do jaké míry judikaturou, v čem spočívá tzv. diskurzivní závaznost judikatury a k jakým důsledkům vede.