Abstrakt
Studie si klade za cíl upozornit na emoční založení poetiky Milana Kundery. To totiž bývá kvůli přehnanému důrazu na intelektuální stránku Kunderovy románové tvorby přehlíženo.
Přitom je zjevné, že Kunderovu poetiku můžeme odvodit ze tří zdrojů - z lyriky, z dramatické tvorby (divadelní hry, výstavba dramatického konfliktu, funkčnost jevištní řeči) a z esejistiky. Tato studie je tudíž zaměřena na rehabilitaci lyrické inspirace, která bývá považována za překonanou momentem Kunderova přechodu od básnické tvorby k románům.
Přitom lze ukázat, že nejen básnická tvorba, nýbrž také Kunderovo specifické pochopení lyrického principu, je přítomno také v pozdější románové tvorbě.