Abstrakt
Článek se zabývá otázkou, jaké postavení insolvenční správce zastává v justičním systému a insolvenčním řízení. Podrobně rozebírá různé koncepty, které se objevily v judikatuře vyšších soudů a v teorii.
Zároveň dochází k závěru, že postavení insolvenčního správce není zcela jednoznačné a lze na něj nahlížet různými úhly pohledu. Všem je společné, že některé prvky vylučují univerzální zařazení do příslušné kategorie.
Například akcentování podnikatelské povahy insolvenčního správce nesedí s limity, které je povinen dodržovat coby zvláštní procesní subjekt insolvenčního řízení. Současně ovšem nedisponuje žádnou rozhodovací pravomocí.
Na ochránce společného zájmu věřitelů zase příliš podléhá tlaku dominantních věřitelů bez záruk nestrannosti. Článek obsahuje teoretický základ, historický exkurs, komparaci se zahraničními modely insolvenčních správců, nástin legislativního vývoje a problémů jednotlivých variant.