Abstrakt
Jan van Eyck ve spolupráci se svým bratrem Hubertem stojí na počátku velké epochy nizozemského realismu. Začala jím éra záalpské renesance a projevila se do té doby nevídaným malířským zájmem o iluzivní zpodobení skutečnosti, zachycované do nejmenších věcných detailů a materiálových nuancí.
Jeho umění bylo prostoupeno hlubokou náboženskou vírou, jíž dokázal vtisknout neodolatelně pozemskou podobu. Na Gentský oltář navazovaly několikeré generace "nizozemských promitivů" a postupně podnítily nové malířské myšlení nejen v Německu, Španělsku a Francii, ale i v umělecky zcela odlišné Itálii 15. století.
Přednáška je realizována pro kulturní veřejnost v rámci třetí role univerzity v původním autorském cyklu Umělec a člověk.