Abstrakt
Pražský rodák Petr Brandl naplnil svým životem představu o nezodpovědném bohémském umělci. Hluboké vnitřní sepjetí s malířským uměním promítl do rozsáhlého, rukopisně osobitého díla.
Jeho extatické temnosvitné oltářní obrazy, empatické portréty a živé žánrové scény se v návaznosti na Škrétu připojily k nejcennějšímu odkazu českého baroka. Prostřednictvím šlechtických sbírek v Čechách poznal evropské, hlavně italské malířství a byl ovlivněn benátským tenebrismem, mj. zásluhou Michaela Václava Halbaxe.
Zřejmě jeho prostřednictvím se seznámil s výrazovými prostředky Caravaggia a caravaggistů. Přednáška je realizována pro kulturní veřejnost v rámci třetí role univerzity v původním autorském cyklu Umělec a člověk.