Toto teologicko-filozofické pojednání( jud.-ar. Kitāb al-Amānāt wa l-I tiqādāt), jehož autorem je rabín a rektor akademie v Bagdádu Saadja ben Josef (882-942), je jednou z prvních vědeckých monografií vzniklých v židovském prostředí.
Text může být označen za revoluční literární počin, protože v prostředí židovské halachické literatury představuje nový typ literatury, který nepracuje s aso-ciativním výkladem právních a náboženských otázek tolik typickým pro talmud, ale předkládá souvislý a detailní výklad jednotlivých témat. Kniha si tak klade za cíl být didaktickou příručkou poskytující čtenáři jasnou oporu pro mezináboženské polemiky, které byly ned ílnou součástí intelektuálního života kosmopolitního Bagdádu první po-loviny 10. století.
Saadja svému čtenáři představuje jedi-ný správný názor na vznik světa, Stvořitele, důvod seslání příkazů a jejich povahu, lidskou duši i posmrtný život.