Abstrakt
Článek prezentuje dílčí výsledky výzkumu, jenž je zaměřen na osvojování syntaxe českým dítětem. Jedná se o longitudinální studii spontánní řečové produkce česky hovořícího monolingvního chlapce.
Analyzovaná data představuje korpus 21 648 výpovědí dítěte (transkripty audionahrávek) a rodičovský deník. Studie vychází z konstruktivnismu a sociopragmatického přístupu.
Teoretická východiska jsou založena na předpokladu, že si dítě aktivně osvojuje jazyk na základě zpracování inputu. Článek prezentuje sled osvojování souvětných struktur parataktických a hypotaktických. Data ukazují, že parataxe se začíná rozvíjet dříve než hypotaxe.
Osvojování syntaxe započíná před nástupem rozvoje flexe, nicméně rozvoj syntaxe pokračuje i po osvojení flexe. Pro každý syntaktický vztah dítě používá primárně jeden či dva spojovací prostředky, nicméně na konci předškolního období disponuje poměrně širokou škálou spojovacích prostředků s různou sémantikou.