Tento text je vzpomínkou na zesnulého Václava Huňáčka, docenta Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity, skvělého pedagoga a naprosto mimořádně erudované osobnosti, jejíž mnohostranné vědecké zájmy zahrnovaly filologii, metodiku průvodcovské činnosti v cestovním ruchu, studium reálií, kultury a náboženství i další obory. Vedle jeho vědecké činnosti text vyzdvihuje i jeho vynikající lidské kvality, nezapomenutelné pro každého, kdo měl to štěstí ho znát.