Abstrakt
Úvod: Tofacitinib je léčivo ze skupiny inhibitorů Janusovy kinázy v perorální formě, které je určeno pro léčbu ulcerózní kolitidy (UC - ulcerative colitis). Účinnost přípravku byla prokázána v registračních studiích, avšak data o účinnosti a bezpečnosti z klinické praxe jsou dosud zřídkavá. Cílem této práce bylo posoudit klinickou odpověď na 8týdenní indukční léčbu tofacitinibem u pacientů s UC.
Metodika: Do hodnocení byli zařazeni konsekutivní pacienti, u kterých byla zahájena léčba tofacitinibem v dávce 2 x 10 mg denně. Aktivita onemocnění byla posuzována indexem aktivity Mayo vč. endoskopického subskóre na počátku léčby a v týdnu 8, spolu s hodnocením zánětlivých parametr ů v podobě C-reaktivního proteinu (CRP) a fekálního kalprotektinu (FC - fecal calprotectin).
Jako odpovídající na léčbu byli v týdnu 8 hodnoceni pacienti s celkovým indexem Mayo 0-5 spolu s endoskopickým subskóre 0-1. Při každé návštěvě byly hodnoceny nežádoucí účinky léčby.
Výsledky: Hodnocení proběhlo u 24 pacientů (41,7 % muži, 58,3 % ženy) o průměrném stáří 35,3 +- 11,8 let. Průměrná doba trvání choroby byla 8,3 +- 5,2 let.
Průměrný pacient souboru byl v minulosti léčen dvěma biologiky, nicméně 25 % bylo zcela naivních k biologické léčbě. V týdnu 0 byla souběžná léčba kortikoidy přítomna u 41,7 % pacientů, jiná imunosupresvní nebo biologická léčba podávána nebyla.
Po 8 týdnech odpovědělo na léčbu 52,9 % pacientů. Celkové Mayo skóre pokleslo u respondérů z hodnoty 5,9 +- 3,5 na 1,1 +- 1,3 (p = 0,01), zatímco u nonrespondérů došlo k nesignifikantní změně z 8,0 +- 2,5 na 8,9 +- 2,1 (p = 0,86).
Zlepšení endoskopického skóre z 2,0 +- 1,0 na 0,6 +- 0,7 (p = 0,02) u respondérů kontrastuje se zcela nezměněnou hodnotou u pacientů bez odpovědi (2,9). Významný pokles hodnoth CRP (6,7 +- 6,2 vs. 2,0 +- 2,2 mg/l; p = 0,04) a FC (1 195 +- 1 189 vs. 578 +- 654 μg/g; p = 0,05) byl zaznamenán rovněž pouze v kohortě s klinickou odpovědí.
Všechny hodnocené parametry v týdnu 0 byly v obou kohortách srovnatelné, s výjimkou triacylglycerolů, jejichž vstupní hodnota byla u nonrespondérů vyšší. Léčba byla do 8 týdnů ukončena u 23,5 % pacientů, u všech z důvodu nedostatečné odpovědi.
Byly zaznamenány dvě stížnosti na bolesti hlavy po zahájení léčby a po jednom výskytu cytomegalovirové kolitidy, klostridiové kolitidy a orální kandidózy. Závěr: Účinnost indukční fáze léčby tofacitinibem byla pozorována přibližně u poloviny pacinetů s UC.
S ohledem na omezený vzorek pacientů a délku terapie nutno získat dlouhodobá data o účinnosti a bezpečnosti léku.