Specifická a nespecifická patologie v oblasti bederní páteře projevující se nejčastěji bolestí zad představuje častou diagnostickou problematiku. V případě akutní bolesti zad je po vyloučení mimopáteřní patologie vhodné postupovat pomocí algoritmu diagnostické triády s využitím červených vlajek.
V rámci této triády je důležité vyloučit minoritní závažnou patologii páteře vyžadující další specializovaná vyšetření v akutní fázi. U většiny pacientů s nespecifickou akutní bolestí zad současné postupy nedoporučují primární užití zobrazovacích vyšetření.
U perzistujících nebo recidivujících bolestí zad trvajících déle než šest týdnů je vhodné identifikovat rizikové prediktory chronicity bolestí zad. Ty zahrnují jednak celkové anatomické, osové dispozice nebo strukturální změny vlastní páteře, dále pak psychologické, socioekonomické a rizikové chování pacientů. Časná evaluace těchto faktorů může zvýšit úspěšnost dlouhodobé regrese onemocnění a zkrátit celkovou dobu léčení.