Studie se snaží analyzovat hlavní rysy muslimské imigrace do Evropy, která doposud dosáhla svého nejvyššího bodu v roce 2015. Mnohočetné problémy, které představuje, jsou zkoumány s ohledem na probíhající historii měnících se vzorů a motivů migrace, jako je stejně jako doprovodné ideologické vzorce vytvořené dnes mluvčími druhé nebo třetí generace migrantů.
Některé zajímavé položky jsou zmín ěny v krátkém průzkumu. Pozornost je věnována pokusům o uspořádání postojů muslimů k jejich novému evropskému sociálnímu prostředí do typologických schémat, jak to navrhují známí vědci (Felice Dassetto, Mathias Rohe) a sami na základě specifické české zkušenosti.
Rostoucí muslimská přítomnost byla křesťanskými církvemi a mysliteli pečlivě prohlížena a zvažována poměrně dříve, než to začalo být problémem širšího zájmu. Křesťanské názory, jakkoli rozdělené, nikdy neklesají na úroveň absolutního odmítnutí pomoci.
Nedílnou součástí křesťanského přístupu je konstruktivní přístup, včetně rozlišování migrantů podle jejich souladu s evropskými demokratickými standardy. Studie v tomto ohledu kritizuje rozsáhlou negativismus českých politiků a velké části veřejného mínění vůči potřebným uprchlíkům, kteří si zaslouží milosrdnou pomoc.