Abstrakt
Východisko a cíl: Regresivní změny přítomné v biopsii nulté hodiny mohou ovlivnit potransplantační funkci štěpu.Metody: V retrospektivní studii jsme semikvantitativně (0 až 3+) zhodnotili morfologické nálezy na cévách, glomerulech, tubulech a intersticiu a procento sklerotizovaných glomerulů v klínovité biopsii nulté hodiny u 42 "ideálních" dárců ledvin určených pro transplantaci u dětí. Výsledky: Změny arteriol glomerulárního hilu jsme nalezli u poloviny dárců.
Větší arteriální větve byly v normě u 3/4 dárců, u zbylé 1/4 byly změny rovnoměrně distribuovány mezi obě pohlaví. Pokročilá stenozující fibróza arteriálních větví byla výjimečná a vyskytla se jen u jednoho muže.
Významnou tubulární atrofii a intersticiální sklerózu jsme u žádného z dárců nenalezli, v mírném stupni však byly přítomny u 17 (40 %) dárců s rovnoměrnou distribucí mezi muži a ženami. U více než poloviny štěpů (58 %) nebyly nalezeny sklerotizované glomeruly.
V celé skupině 42 dárců činilo procento sklerotizovaných glomerulů 2,9 +- 3,5 % (medián 1,4), poněkud více u mužů než u žen a s přímým vztahem k věku.U 42 transplantovaných dětí (21 chlapců, ve věku 3-18 roků), jimž byla transplantována ledvina od ideálního dárce, jsme hledali vztahy mezi regresivními změnami v biopsii nulté hodiny a úrovní glomerulární filtrace (eGFR): a) při ukončení hospitalizace po transplantaci, b) za půl roku po transplantaci, c) po roce, d) při poslední kontrole (medián 2,5 roku po transplantaci). Průměrná eGFR byla ve všech časových obdobích vyšší u ledvin bez insudátů arteriol a s intaktními většími arteriemi.
Za nepřítomnosti tubulointersticiální regrese byla eGFR statisticky významně vyšší za 1/2 roku po transplantaci (p < 0,05) a při poslední kontrole (p < 0,001). Ve všech sledovaných intervalech byla eGFR nesignifikantně vyšší u pacientů, jimž byla transplantována ledvina bez sklerotizovaných glomerulů.Závěr: Tubulární atrofie a intersticiální skleróza v biopsii nulté hodiny se projevily ve snížené potransplantační funkci štěpu.