Abstrakt
Onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2) má četné souvislosti s kardiovaskulárním systémem, plicní cirkulaci nevyjímaje. Současné poznání je limitováno především nedostatkem kvalitních dat.
Několik souborů ukazuje na ne příliš vysoký výskyt onemocnění COVID-19 v populaci pacientů s plicní arteriální hypertenzí (PAH). Jedním z možných vysvětlení tohoto fenoménu mohou být vazodilatační, antiremodelační a antiagregační účinky specifické léčby používané v terapii tohoto onemocnění.
Onemocnění COVID-19 několikerým mechanismem zvyšuje zřejmě výskyt tromboembolických příhod, které navíc mohou zůstat nepoznány zejména u pacientů, kde součástí diagnostického algoritmu není výpočetní tomografie (CT) s podáním kontrastní látky. Vztah onemocnění COVID-19 k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze (CTEPH) není zatím možné posuzovat, neboť její diagnóza vyžaduje nejméně tříměsíční antikoagulační léčbu po předchozí plicní embolii a z tohoto hlediska je doba od vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19 ve většině zemí zatím krátká.