Při plánování léčby nově diagnostikovaného karcinomu prostaty mají, kromě posouzení uzlinové a vzdálené diseminace, klíčový význam posouzení takzvaného extrakapsulárního šíření a invaze do semenných váčků. Největší význam pro hodnocení extrakapsulárního šíření mají T2 vážené obrazy v axiální a sagitální rovině, difuzní zobrazení s vysokou b-hodnotou, pomocí mapy aparentního difuzního koeficientu (ADC), farmakokinetické map iAUC nebo Ktrans, či pomocí fúze se zobrazením pozitronovou emisní tomografií v rámci PET/MR.
Základními nálezy je asymetrické ztluštění neurovaskulárního svazku, infiltrace periprostatické tukové tkáně nebo vyklenutí nádorové tkáně z niveau prostaty.