Článek se zabývá povrchovými strategiemi řešení slovních úloh, tedy takovými, které nejsou založeny na matematické struktuře úlohy, ale jen na jejích povrchových rysech. Snahou je popsat různé příčiny, které mohou k používání těchto strategií žáky vést, včetně didaktických.
Pozornost je věnována vlivu použitých čísel a tzv. signálních slov v zadání i strategii zařazení řešené úlohy do nějakého typu. Jsou naznačeny i psychologické příčiny, které jsou příslušné konkrétnímu žákovi.
Ve druhé části článku jsou nastíněna didaktická doporučení. Účinnost některých z nich je dokumentována existujícím výzkumem. Vše je ilustrováno příklady z rozhovorů s žáky nad řešením slovních úloh.