Abstrakt
Představený článek popisuje specifické formy nalezené v severní části Vídeňské pánve, v oblasti zvané Hodonínská Dúbrava. Jde celkem o 178 forem (v půdorysu 85 kruhových a 93 oválných) o průměru od 38 do 324 m.
Většina těchto forem s centrální depresí má kolem sebe vytvořený morfologicky nápadný val. U některých je centrální deprese výrazně zavlhčená s výskytem rašeliniště.
Littostratigraficky se tyto formy skládají z eolických písků překrytých tenkou vrstvou holocenních půd, koluvii tvo řenými směsí eolického materiálu a štěrku, ve kterých byly nalezeny pseudoimorfózy ledových klínů vyhojené eolickým pískem. Na rozhraní mezi koluvii a miocenního podloží se vyskytuje vrstva ostrohranných klastů s glazovaným povrchem medové barvy tvořený převážně sekundárním křemenem s příměsí monazitu, galenitu, jílových minerálů a K-živců.
Tyto klasty pravděpodobně vznikaly v okolí vývěrů alkalických pramenů. Uvnitř křemenných sintrů byly nalezeny makrozbytky organické hmoty, jejíž stáří bylo určeno na 16 500 kalibrovaných let BP.
Předpokládáme, že dané kruhové formy jsou reliktem ping, která zde vznikla díky oněm vývěrům pramenů a jež degradovala závěrem posledního glaciálu. Podobné reliktní struktury byly popsány z Anglie, Belgie, evropské části Ruska, avšak jsou zatím jediným takový důkazem z Vídeňské pánve.
Tyto formy dokládají přtomnost permafrostu a jsou významným paleogeografickým indikátorem podmínek konce posledního glaciálu.