Abstract
Ještě nedávno byl výskyt nemocných s potvrzenou nákazou virem A(H1N1) spíše sporadický, přesto byl v tisku a denních zprávách pečlivě sledován každý nový případ. V současné době je v ČR již několik stovek či tisíc pacientů nakažených touto nemocí.
U většiny z nich proběhne jako "banální chřipka", nebo dokonce inaparentně, ale vyskytly se i těžké průběhy onemocnění, které v některých případech skončily úmrtím. Mimotělní membránová oxygenace (Extracorporeal Membrane Oxygenation - ECMO) by, zdá se, mohla některým zabránit.
První případy nové chřipky A(H1N1) se objevily v březnu letošního roku nejprve v Mexiku a na jihu Spojených států. Tzv. prasečí chřipka se dále v zimním období rozšířila také v Austrálii a na Novém Zélandě.
V současné době se jedná o celosvětovou pandemii a dá se říci, že je celkem dobře znám průběh onemocnění. Při sestavování pandemických plánů existuje snaha odhadnout počet nemocných s těžkým průběhem, u nichž by bylo vhodné použít ECMO.
V Austrálii a na Novém Zélandu bylo v průběhu tří měsíců epidemie na tento systém připojeno 2,1 nemocných/mil. obyvatel. Tato čísla nelze jednoduše extrapolovat na jiné země.
Jeden z odhadů potřeby ECMO v USA a v Evropě pro použití u nemocných s těžkým průběhem chřipky v letech 2009 až 2010 hovoří o 800 až 1 300 nemocných. Jaká bude skutečnost, záleží na mnoha faktorech, například na mutaci vlastního infekčního agens, rozdílných projevech onemocnění v různých geografických oblastech, způsobu léčby, proočkovanosti obyvatel, předchozím styku s podobnou infekcí a v neposlední řadě na chování obyvatel v době epidemie.