Zenkerův divertikl představuje nejčastější typ jícnového divertiklu s prevalencí 0,01 až 0,11 % vyskytující se obvykle u pacientů středního a staršího věku. Převládajícími příznaky jsou dysfagie a regurgitace.
Léčba se doporučuje u symptomatických pacientů a spočívá v myotomii krikofaryngeálního svalu. V léčbě Zenkerova divertiklu se uplatňuje jak léčba chirurgická, tak léčba endoskopická.
S technickým pokrokem se flexibilní endoskopie dostává v léčbě Zenkerova divertiklu do popředí, zejména u starších polymorbidních pacientů. Mezi její výhody patří nižší morbidita a mortalita, kratší čas operačního výkonu, možnost provedení bez celkové anestezie a kratší doba hospitalizace včetně možnosti časného perorálního příjmu potravy.
V článku prezentujeme vlastní zkušenosti s endoskopickou léčbou Zenkerova divertiklu a současně podáváme přehledné porovnání efektivity s ostatními metodami léčby.