Abstrakt
Východiska: Intenzivní užívání drog a především injekční aplikace jsou spojeny s vyšší somatickou komorbiditou, především infekční etiologie. Účast uživatelů drog v léčbě je komplikována řadou bariér. Materiál a metodika: Na konci roku 2013 byla provedena dotazníková průřezová studie na souboru 240 problémových uživatelů drog (188 mužů a 52 žen) získaných nenáhodným výběrem, kteří byli klienty nízkoprahových adiktologických programů v Praze a projevili ochotu se studie zúčastnit. Někdy v životě užilo drogu injekčně 237 (98,8 %) osob, injekční užití drogy v posledních 12 měsících uvedlo 232 (96,7 %) a v posledním měsíci 228 (95,0 %) osob. Součástí dotazníku bylo 38 z celkem 59 původních položek nástroje Barriers to Treatment Inventory (BTI) - byla provedena faktorová analýza těchto položek. Vedle dotazníkového šetření proběhly 2 ohniskové skupiny celkem se 14 klienty. Výsledky: Výsledkem faktorové analýzy je model s 5 faktory, který sytilo celkem 23 položek nástroje BTI. Identifikované faktory lze interpretovat jako:
1. potíže s nástupem do léčby kvůli dalším povinnostem (např. děti, rodina, práce);
2. předchozí špatné zkušenosti s léčbou, strach a obavy z léčby, z přístupu personálu;
3. finanční potíže a formální bariéry (dluhy na zdravotním pojištění, problémy se zákonem);
4. obavy z toho, že vstup do léčby bude příliš složitý a obtížný;
5. nedůvěra v to, že léčba zlepší životní situaci klienta. Výsledky ohniskových skupin ukázaly, že uživatelé drog se ve zdravotnických zařízeních setkávají se stigmatizací a diskriminací. Závěr: Přístup k léčbě infekční a další somatické komorbidity je na straně problémových uživatelů drog komplikován řadou bariér, které ve značné míře vyplývají z životního stylu a socioekonomické situace spojené s užíváním drog a z negativních zkušeností s přístupem zdravotnického personálu. Zdravotničtí pracovníci by měli aktivně zjišťovat bariéry v péči na straně uživatelů drog a reagovat na ně přijetím adekvátních opatření v kontextu multidisciplinárního přístupu a spolupráce.