Článek uvádí do problematiky strachu, především se soustřeďuje na vztah mezi žákovským strachem a školním výkonem, respektive na dopady strachu na učení. Analyzovány jsou jednak strukturální přístupy ke strachu a testové úzkosti (komponenty strachu), jednak procesuální přístupy.
Věnujeme se modelům interference a modelům deficitu, ale i otázkám úzkosti v procesu učení, osobnosti úzkostného žáka, diferenciaci strachu na facilitující a inhibující. Pozornost je směřována na hodnocení (zpracování) strachu jedincem. Řešenou klíčovou otázkou je, nakolik strach posiluje, respektive oslabuje školní výkon.
Okrajově se zabýváme i konstrukty souvisejícími se strachem: motivačně-volními charakteristikami žáků.