Abstrakt
Dne 1. 9. 2016 vstoupila v účinnost novela školského zákona (zákon č. 82/2015 Sb.), která s sebou přinesla nové pojetí podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Upustila od kategorizace dětí, žáků a studentů podle jejich diagnóz a na místo toho zavedla systém podpůrných opatření.
Podíl integrovaných žáků ve třídách hlavního vzdělávacího proudu stoupá (ČŠI, 2017), a tak je čím dál aktuálnější otázka, jak má vypadat dobře prováděné inkluzivní vzdělávání v praxi. Hledala jsem inkluzívní školy, které by mohly sloužit jako příklad dobré praxe, abych je podrobila detailnějšímu zkoumání.
Položila jsme si otázku, jak lze identifikovat inkluzívní školu v ČR. Snažila jsem se najít a aplikovat nástroj, kterým lze hodnotit míru inkluze na úrovni školy v českém vzdělávacím systému.
Tato studie popisuje poznatky z implementace Nástroje pro hodnocení školy v oblasti inkluze (Tannenbergerová, 2014) a Standardů ISSA pro hodnocení pedagogické práce provedené v letech 2014 - 2015 na vybraných českých školách. Na výsledcích konkrétních škol demonstruji metodologické problémy, které s měřením souvisejí.