Článek představuje vybrané psychologické, neurofyziologické a klinické problémy chronické bolesti (CP) a diskutuje otevřené otázky psychologie CP související s klinickou praxí. Diskutovány jsou změny primární akutní bolesti na po sobě jdoucí afektivní-motivační a behaviorální procesy, bolestivé chování, jakož i zvyšující se nezávislost kognitivních funkcí, vlivů a chování při poškození tkáně během vývoje CP.
Jeromeova (1993) teorie zpracování informací o chronické lidské bolesti je hodnocena jako inspirativní, ale netestovatelná. Je uveden vývojový diagram nového modelu mechanismu CP (obrázek 1).
Tento model zahrnuje 7 po sobě jdoucích subsystémů: hypotetická percepční pole a 6 subsystémů potvrzených analýzou faktorů: nociceptivní procesy, pocit bolesti, kognitivní zpracování, afektivní-motivační procesy, reakce a chování a reakce a chování ostatních (Knotek et al., 1997a). Diskutovány jsou stádia zpracování bolesti (Wade et al., 1996), problémy afektivní nebo afektivně-kognitivní povahy utrpení, účinky vyvolané pocitem bolesti a kognitivním zpracováním bolesti (post-kognitivní účinky).