Abstrakt
Příspěvek přímo navazuje na mé dřívější příspěvky přednesené v během předchozího souboru konferencí In Pluribus Unitas. Předkládáme další pokračování naší série článků o vymítání ďábla v prostředí římskokatolické církve. Římskokatolická církev tradičně schvaluje rituální vymítání ďábla, přičemž ho deleguje a uskutečňuje mocí služby tzv. exorcisty.
Exorcismus patří do kategorie svátostiny, to znamená, že účinek exorcistního rituálu podléhá na straně jedné vůli Boha a na straně druhé vůli člověka. Moc exorcisty pochází z nepřerušené linie svěcení, která započala zmocněním apoštolů a zmocněním dvaasedmdesáti vyvolených, rukou božského Syna Ježíše Krista.
Evokační síly exorcismu se stávají mocí exorcisty, které skrze rituál exorcismu uskutečňují moc Ježíše Krista.