Autoři provedli dvě studie zabývající se mírou anticipované sociální opory. V první studii porovnávali míru sociální opory u klinického souboru pacientů Národního ústavu duševního zdraví (N = 91) a u souboru respondentů běžné populace (N = 91), kteří byli ochotni vyplnit Dotazník sociální opory - MOS.
Výsledky první studie ukazují, že soubor pacientů i soubor běžné populace dosahoval v Dotazníku sociální opory podobných hodnot. Nejdostupnějším typem sociální opory je u souboru běžné populace láska, zatímco u klinického souboru skutečná/hmotná opora.
Naopak nejméně dostupným typem sociální opory je u klinického souboru pozitivní sociální interakce a u běžné populace emoční/informační opora. Ve druhé studii se autoři zabývali anticipovanou sociální oporou u souboru pacientů Psychiatrické nemocnice Horní Beřkovice (N = 44) v závislosti na patologických oblastech osobnostních rysů.
Výsledky ukazují, že největší souvislost se sociální oporou mají rysy odtažitost, desinhibice a psychoticismus. Výsledky obou studií poukazují na důležitost aktuální situace jakožto dalšího faktoru ovlivňujícího očekávanou sociální oporu a její typ.