Abstrakt
Problematice zasazení pojednání Původ uměleckého díla do celkové cesty Heideggerova myšlení se věnují také poslední dvě kapitoly, které zároveň přinášejí prohlubující interpretace klíčových motivů pojednání. Kapitola Filipa Timingeriu "Přetrpění estetiky mlčenlivým voláním země: K Heideggerově vyrovnávání se s metafysikou" obšírněji zasazuje Heideggerovo uchopování uměleckého díla přes motiv vyrovnávání se s estetikou do celkového kontextu promýšlení dějin metafysiky.
Ohledně samotného Původu uměleckého díla pak sleduje genezi jeho ústředních motivů, a to již od počátku 30. let, čímž mj. dokládá i von Herrmannovu tezi o tom, že počátek vypracování tohoto pojednání spadá do přelomu let 1931-32. Nosnost klíčových motivů spojených s tvorbou (fysis, techné, poiésis ad.) pak sleduje až po Heideggerovy texty z 50. let a ukazuje, že "rozhodnutí pro zemi" v různém způsobu artikulace (např. v motivu tajemství) prostupuje celou Heideggerovou fi losofi í.
V závěru pak přináší i nasměrování odpovědi ohledně otázky, jakou roli může v perspektivě Původu uměleckého díla mít hudba, byť z běžného pojetí hudby v neočekávaném, obtížně uchopitelném, původně bytostném významu