Abstract
Mapy často bývají vnímány jako základní způsob vizualizace geografických informací i nástrojem pro jejich analýzu a interpretaci. Geografové by proto měli mít plně rozvinuté dovednosti práce s mapou a osvojené efektivní strategie, které mohou uplatňovat i při řešení problémů, které vyžadují využití mapy.
Stejně tak by měly být tyto důležité procedurální znalosti rozvíjeny u studentů geografických oborů, aby je mohli dále bez obtíží využívat nejen při studiu, ale zejména ve svém budoucím profesním životě. Klíčové pro většinu odborníků věnujících se jak sociální, tak fyzické geografii, jsou především tematické mapy.
Jak však ukazují výsledky autory realizovaných studií, někteří studenti geografických oborů nedovedou správně tematické mapy analyzovat, případně jim činí značné obtíže interpretace na nich znázorněných informací. Nejen neúspěšní, ale i někteří úspěšní studenti nadto volí poměrně neefektivní strategie, které mimo jiné prodlužují čas potřebný k vyřešení zadaných úloh/problémů.
Cílem tohoto konferenčního příspěvku je proto na základě uskutečněných empirických studií poukázat na nejčastější a nejzávažnější příčiny neúspěchu a neefektivity studentů při práci s tematickou mapou. Díky spolupráci s několika středoevropskými geografickými pracovišti je možné poukázat na zobecnitelnost (rozšířenost) jednotlivých příčin.
Uvedené nedostatky budou nadto, díky využití technologie eye-tracking při výzkumu, doplněny o konkrétní ukázky neúspěšných a neefektivních vs. úspěšných a efektivních strategií studentů. Záměrem příspěvku je rovněž poukázat na možné způsoby odstranění uvedených nedostatků při řešení úloh vyžadujících práci s tematickými mapami.
Tato doporučení jsou vhodná nejen pro samotné studenty geografických oborů, ale i pro jejich přednášející/cvičící. Vzhledem k tomu, že je možné očekávat obdobné nedostatky u žáků na základních a středních školách, lze tato doporučení využít i při jejich výuce.