Abstract
Studie zkoumající kvalitu demokracie se soustředí na zákonodárce, stranickou soutěž či participaci občanů. Expertní zázemí politiků ale opomíjejí.
Přitom kvalita informačního servisu úzce souvisí s kvalitou demokracie. Protože jsou informační zdroje jednotlivých politiků limitovány, vznikly na nejvyšší parlamentní úrovni odborné útvary jako parlamentní instituty a knihovny, které může každý zvolený reprezentant nehledě na politickou stranu požádat o pomoc se zodpovězením specifických dotazů.
Instituty a knihovny lze navíc chápat i jako institucionální paměť parlamentní práce, pomocníky výborům, organizátory školení a také tvůrce politických a vědeckých textů. Cílem příspěvku bylo odhalení praktického fungování expertního zázemí českých zákonodárců a diskuse nad jeho limity.