Abstract
Tento příspěvek je věnován (nejen) královským kamenům z Britských ostrovů a středověké víře v jejich moc. Jde o "živoucí" kameny, které dokáží křičet, přemisťovat se nebo se potit.
Ať jsou nadpřirozené schopnosti většiny z nich jakékoli, spojuje je jeden faktor - identifikují krále. Některé rozpoznají pravého krále od falešného, jiné označují královské nekropole.
Mezi takovéto nadpřirozené kameny patří například irský Lia Fáil, skotský Stane o Scuin, velšský Llech Llafar, Artušův kámen s mečem nebo Stonehenge. Na tyto kamen lze nahlížet jako na středověká místa paměti s velkým symbolickým potenciálem.
Symbolický význam mohou ale mít i obyčejné kameny jako například kameny z knížecího sídla v Aberffraw, které nechal Eduard I. rozebrat a zakomponoval je do nového hradu v Caernarfonu. Jedno z velkých úskalí, které obestírá etnologické a historické bádání o význačných britských kamenech (převážně o dolmenech) je populární představa keltského mysticizmu.