Jak návštěvníci vnímají riziko terorismu v městském prostředí: rámcová analýza procházkových rozhovorů vyvolávajících strach
Abstrakt
Mezi terorismem a turismem existuje pozoruhodný vztah, který je předmětem zájmu akademických debat již od osmdesátých let minulého století. Avšak dopady terorismu na turismus byly studovány především kvantitativně s výjimkou deskriptivních případových studií.
Navíc dosavadní výzkum se věnoval převážně dopadům terorismu před vycestováním (např. dopady na výběr destinace) a přehlížel roli terorismu během návštěvy destinace. Tento příspěvek cílí na překonání těchto a dalších nedostatků ve výzkumu v ěnující se vztahu mezi terorismem a turismem.
Konkrétním cílem studie je zhodnotit návštěvnické percepce rizika terorismu v městském prostředí s hlavním zaměřením na faktory ovlivňující tyto percepce. Unikátní metoda, nazvaná jako procházkové rozhovory vyvolávající strach, byla využita ke sběru dat.
Ta byla analyzována prostřednictvím rámcové analýzy. Rozhovory byly provedeny s mezinárodním, relativně mladým (věk<40) a genderově vyváženým vzorkem návštěvníků v německém Mnichově.
Ten posloužil jako modelové město. Návštěvníci takřka jednomyslně uváděli, že nepociťují strach z terorismu v centru Mnichova.
Přesto uznávají, že možnost teroristického útoku zde existuje. Hlavní faktor ovlivňující percepci rizika terorismu představuje přítomné množství lidí.
I jako důsledek tohoto faktoru se návštěvnické percepce liší napříč navštívenými místy. Hlavní náměstí, nákupní ulice a dopravní uzly jsou vnímány jako náchylnější vůči teroristickým útokům než například náboženská místa.
Viditelná protiteroristická opatření jsou vnímána mnoha návštěvníky spíše pozitivně. Jelikož návštěvníci přijímají tato opatření i bez pociťovaného strachu z terorismu, dané zjištění má důležité implikace pro rozhodovací sféru (např. městské plánování).