Abstract
Jŏnam Pak Čiwŏn 燕巖朴趾源 byl jedním z čelných představitelů tzv. Severního učení (Pukhakpcha) a hnutí za praktické vědy sirhak.
Usiloval o systémové změny a hlásal, že pro rozvoj společnosti je důležité přebírat myšlenky a zkušenosti zvenčí. V roce 1780 se vydal jako člen korejské delegace na cestu do Pekingu, během níž vznikl známý Džeholský deník (Jŏrha ilgi).
Krátké dílo Tygrovo spílání (Hodžil) je zapsáno právě v Džeholském deníku. Autor si vypůjčil postavu tygra, jejímž prostřednictvím spílá všem učencům podobným panu Puk Kwakovi, neboť jejich počínání je horší než počínání zvířat, a upozorňuje na to, že podstata lidí a tygrů je stejná.
Na konci monologu tygr označuje za nejhrozivější lidskou zbraň štětec, protože psaním můžeme ostatní nejen očernit, ale také mít špatný vliv na lidskou společnost.