Abstract
Vyprávění o Sim Čchŏng je jedno z nejznámějších anonymních děl pozdního Čosŏnu zapsaných korejským písmem. Příběh je zasazen na konec období čínské dynastie Song a dělí se na dvě části - první, odehrávající se v reálném světě, a druhou, ve světě nadpřirozených bytostí.
Hlavní motiv se odvíjí od vztahu slepého učence Sim Hakkjua a jeho oddané dcery Sim Čchŏng, která se obětuje, aby Buddha vrátil jejímu otci zrak. V díle je oslavována oddanost dcery k otci, také je zde zcela nereálně dobro odměněno sňatkem s císařem.
Buddha a jeho následovníci jsou v souladu s praxí Čosŏnu vykresleni jako ti, kdo klamou nevinné lidi, berou od nich dary a neplní sliby.