Mozková aneuryzmata (AN) jsou dominantně ošetřována mikrochirurgicky klipem nebo endovaskulárně pomocí koilů. S nárůstem velikosti a komplexnosti tvaru se ošetření aneuryzmatu stává výzvou.
U těchto mnohdy gigantických výdutí v povod í vnitřní karotidy (internal carotid artery; ICA) je metodou volby ošetření flowdiverterem. Není-li použití z technických důvodů možné, přichází v úvahu obětování ICA.
Tato technika, nazývaná Hunterská ligatura, je však spojena s riziky. Nebezpečí následné teritoriální ischemie v povodí uzavřené ICA je vysoké a dosahuje až 49 % [1].
Významná je i změna hemodynamických poměrů s rizikem de novo vzniku aneuryzmat, popřípadě růstu již existujících. K vyloučení těchto rizik vedou dvě cesty, obě s využitím bypassu: univerzální revaskularizace a selektivní revaskularizace.