Abstrakt
Odborná literatura (např. Wilke, 1993)opakovaně dokládá, že větší množství kontaktů s přírodou evokuje rozvoj environmentální senzitivity.
Příspěvek představuje empirický výzkumu, který se primárně zabýval otázkou, kdo a jakou měrou se podílí na vytváření příležitostí pro kontakt dětí s přírodním prostředím a jak by bylo možné hodnotit dosaženou míru zážitků. Hlavním výzkumným nástrojem byl dotazník, doplňujícím nástrojem byl rozhovor s vybranými respondenty.
Otázky na zážitky v dotazníku byly zvoleny v návaznosti na výzkum H. Vostrádovské (Strejčková, 2005) a doplněny o otázky dotýkající se tzv. přírodovědné inteligence M.
Meyerové (Meyer, 1998) a L. O.
Wilsonové (Wilson, 1998). Celkem bylo hodnoceno 103 žáků (10 300 zážitků).
Průměrně žák zaznamenal 53.2 +- 1.46 zážitků (z celkových 100 možných). Minimum zaznamenaných zážitků: 2 a maximum zaznamenaných zážitků: 90.
Na základě statistického zpracování dat se ukázal významně vyšší vliv rodiny.