Abstrakt
Tématem zamýšleného koreferátu jsou vyobrazení zázračných mariánských milostí, se kterými se dnešní člověk 21. století může setkat v areálech poutních míst. Velká většina náboženských slovníků definuje pojem zázrak velmi shodným způsobem: Zázrak bývá zpravidla označován za něco nevysvětlitelného, nadpřirozeného, za něco nečekaného, co vzbuzuje pozornost a bývá spojováno s Božím záměrem.
Necháme-li stranou občasnou relativizaci tohoto pojmu, zůstává skutečností, že víra v zázračné děje byla mnohdy téměř nedílnou součástí společenského života (nejen v případě obyčejných lidí) 17. a 18. století. Není náhodou, že značné množství tzv. zázračných milostí bylo v areálech poutních míst zobrazováno právě v době, ve které tato poutní místa zažívají zpravidla největší rozkvět náboženské i poutní slávy, tedy v průběhu doby barokní.
Zobrazení mariánských milostí lze v tomto ohledu právem shledat jako klíčová, neboť se současně jedná o dobu, kdy uctívání Panny Marie představovalo nejrozšířenější projev katolické zbožnosti po celém světě. Referát bere v potaz rozdělení zázračných vyobrazení, která svou podstatou tvoří přímou součást výzdoby poutních míst (např. v podobě lunetových cyklů atp.) a současně i vyobrazení v podobě tzv. votivních obrazů.
Vzhledem k důležitosti existence těchto zázračných vyobrazení v barokní společnosti bude hlavní důraz kladen především na rozrůzněnou typologii zázračných zobrazení v areálech poutních míst se zvláštním zřetelem k prvotním zázrakům, které svým obsahem v povědomí lidové tradice často stojí přímo u vzniku konkrétních poutních míst. V rámci časového limitu bude rovněž přihlédnuto k písemné podobě záznamů těchto událostí v porovnání s jejich následným vyobrazením na příkladu několika vybraných poutních míst (Svatá Hora, Mariazell, Tuřany aj.), a tedy i k vyzdvihnutí celkové společenské důležitosti zobrazování zázračných dějů.
Referát počítá s možností průběžné obrazové prezentace konkrétních vyobrazení mariánských milostí a případných grafů. Informace budou prezentovány na základě odborných zdrojů a především osobního výzkumu, který autor soustavně provádí během četných návštěv poutních míst.