Publikace se zabývá třemi oblastmi, jež úzce souvisely s každodenním životem studentů a studentek v systému státního socialismu - studentským manželstvím, plánovanou zaměstnaností a studentskými kluby - a to z komparativní perspektivy Čech a Moravy, Slovenska a Polska v období poststalinismu. To autor vnímá jako specifickou periodu, kdy se po odhalení takzvaného kultu osobnosti v roce 1956 vytvářela nová socialistická ideologie, jež měla představovat alternativu jak ke stalinismu, tak ke kapitalismu.
Hlavním pojítkem všech tří témat je sílící akcent na diferenciaci zájmů jednotlivých sociálních skupin, který autor vykládá jako jeden z hlavních aspektů poststalinské ideologie. Recenzent autorovi přiznává hluboký vhled do zkoumané problematiky a oceňuje především představení řady lokálních i celonárodních diskusí, které nabourávají představu o strnulosti státního socialismu.
Na druhé straně vyčítá jeho způsobu výkladu, že není dostatečně vyargumentovaný, chybí mu jasná interpretační linie a také náležité zobecnění. Není z něj také zřejmé, co tvoří jádro poststalinské ideologie a jestli je vůbec oprávněné o poststalinismu mluvit jako o specifickém historickém období.