Abstrakt
Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, které z výukových metod, organizačních forem výuky a činností implementovaných do vyučovacích hodin považují žáci při svém vzdělávání za přínosné. To jsou procesy, pomáhající žákům základní školy k dosažení očekávaných výstupů v jednotlivých vzdělávacích oborech na základě jejich individuálních možností, zkušeností, potřeb a zájmů.
Pro zkoumání dané problematiky byl zvolen akční výzkum. Jednotlivé kroky byly realizovány podle modelu Kemmise a McTaggarta, který spočívá v cyklickém procesu obsahující tři fáze: akce, vyhodnocení a reflexe (Kemmis a Mctaggarat, 2014).
Během fáze akce byla využita metoda přímého pozorování vybrané skupiny žáků. Výsledky výzkumu ukazují, že žáci přínosně hodnotili všechny výukové metody, činnosti a organizační formy práce, kde si mohli samostatně volit ze zadaných úkolů, z diferencovaných obtížností úkolů a z množství alternativních témat.
Důležitým faktorem se jeví i možnost diskuse, řešení problémových situací a kooperace se spolužáky.