Abstrakt
Cíle Představit pojetí kvalitativní linie v rámci smíšeného výzkumu, který monitoruje reakce škol na zavedení společného vzdělávání, se zaměřením na mateřské školy. Pojednat metodologii šetření komplexních sociálních jevů ve vzdělávání především předškolních dětí v uvedeném kontextu.
Posoudit na základě zjištěných dat specifičnost šetření pedagogických procesů ve společném vzdělávání v MŠ v porovnání se šetřením na ZŠ. Teoretická východiska Výzkum je realizován v rámci sledování inkluzívních procesů ve vzdělávání pod operačním programem APIV A (pod záštitou NPI ČR).
Představované šetření na MŠ je doprovodné k šetření na ZŠ, které se soustředí na procesy společného vzdělávání z pohledu učitelů a vedení školy. Výchozí otázkou je, s jakými zkušenostmi ze života v různorodé třídě se mohou děti setkat v MŠ a přinášet je následně do ZŠ.
Klíčovými tezemi pro monitoring jak v základní, tak i v mateřské škole je (1) idea společného vzdělávání všech dětí a žáků s přihlédnutím ke specifice každého vzdělávacího stupně; (2) práce s heterogenní skupinou ve smyslu různorodosti podmínek k učení a rozvoji u jednotlivců; (3) spolupráce učitelů a dalších profesí ve třídě nebo skupině dětí. Metodologie Induktivní, kvalitativní poloha monitoringu procesů ve společném vzdělávání realizovaná souběžně na ZŠ.
Klíčová otázka pro MŠ "V čem je situace na MŠ společná se situací na ZŠ a v čem je specifická za použití shodného, resp. variantního výzkumného nástroje?". Výzkumné nástroje: (1) Polostrukturovaný rozhovor s vedením MŠ, s pedagogy a asistenty pedagoga.
Témata rozhovoru: pedagogické procesy, podmínky pro společné vzdělávání, vize v souvislostí s vlastní MŠ. (2) Ověření důležitosti tezí typických pro inkluzi na ZŠ pro MŠ. Vzorek: dostupný výběr 8 MŠ.
Analýza dat: analýza odpovědí pedagogů každé školy tvoří kazuistiku ve struktuře - východisková předchozí zkušenost, vize školy a její sdílení, učitelův přístup k procesům ve společném vzdělávání, podmínky příznivé, nepříznivé, vč. asistenta pedagoga Závěry Výpovědi pedagogů byly analyzovány ve 2 krocích. (1) Studie případu. (2) Vzorec uvažování školy o společném vzdělávání: reflexe zkušenosti se společným vzděláváním, reakce na přítomnost různorodých dětí, výsledný postoj. Z obsahového hlediska - posun ve směru k potřebě větší spolupráce s odborníky a rodinou.
Orientace na osobnostně orientovaný model vede k potenciálně terapeutickým aktivitám, k péči o bezpečné klima a přirozenou socializaci dětí. Pedagogové zdůrazňují potřebu vysvětlovat dětem odlišnost činností s dětmi s SVP jen, pokud se zeptají.