Pátá kniha Aeneidy hraje zásadní roli v kompozici celé básně. Přináší určité uklidnění v dramatickém ději a orientuje čtenářovu pozornost k postavě Aenea, který plně přijímá roli vůdce a "otce" svých lidí.
Pozdější recepce Aeneidy se soustředila hlavně na jiné, dramatičtější částí příběhu (např. knihy IV. a VI.). Pozdněantická centonová poezie nicméně obsahuje řadu pasáží, které se bohatě opírají o pátou knihu a odkazy na ni jsou zásadní pro jejich význam.
Na základě jedné takové pasáže, z centonu Hippodamia (Anth. Lat. 11 Riese2), tato první část třídílné studie formuluje hypotézu, že všechny zmíněné pasáže jsou spojené se dvěma základními motivy, pohledu a performance, které mohly být i hlavní konotací, kterou si pozdněantičtí čtenáři s pátou knihou spojovali.
Cílem následujících dvou částí studie bude tuto hypotézu potvrdit na základě dalších centonů (Anthologia Latina, Cento Probae, Ausoniovo Cento nuptialis).