Druhá část studie analyzuje vybrané scény z několika básních dochovaných v rukopise zvaném Codex Salmasianus: z anonymní básně De alea (Anth. Lat. 8 Riese2), tragédie Medea připisované Hosidiu Getovi (Anth.
Lat. 17 Riese2), a framentární krátké básně zvané obvykle De panificio (Anth. Lat. 7 Riese2).
První dvě obsahují pasáže se silnou intetextuální vazbou k páté knize Vergiliovy Aeneidy, které rovněž silně rozvíjejí koncepty performance a pohledu. Výsledky rozboru těchto pasáží z obou básní potvrzují závěry první části studie.
Silná přítomnost motivů performance a pohledu v De panificio, založená právě na konotacích k páté knize Aeneidy, je argumentem podporujícím novou interpretaci této básně od Marie Teresy Galli a Lucy Parettiho.