Abstract
Různé režimy intermitentní absence nebo omezení příjmu energie, nazývané také přerušovaný půst, se jeví jako slibná alternativa trvalého omezení příjmu energie nejen pro snížení hmotnosti, ale i pro zlepšení řady klinických parametrů. Většina současných poznatků o přerušovaném půstu pochází z pokusů na hlodavcích a z malých a krátkodobých studií, které poskytují někdy nekonzistentní výsledky.
K ověření účinků přerušovaného půstu jsou proto potřebné velké, dlouhodobé a dobře kontrolované studie.