Abstrakt
Asymptomatické osoby se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem představují jednu z priorit kardiovaskulární prevence, v praxi ale často opomíjenou. Naším cílem bylo objektivizovat, jak vysokorizikové osoby dosahují léčebných cílů v primární péči.
Metoda: Analýza zahrnovala náhodný vzorek obecné populace, vyšetřený v rámci populačního průzkumu postMONICA v letech 2016-2017. Probandi byli kategorizováni podle svého individuálního kardiovaskulárního rizika na základě principů 6. společných evropsk ých doporučení a porovnána byla jejich skutečná kontrola rizikového profilu s teoretickými doporučenými cíli kardiovaskulární prevence.
Celkem bylo do analýzy zařazeno 898 subjektů ve věku 25-75 let (47% mužů). Mezi nimi, 16,7% subjektů bylo klasifikováno do kategorie "velmi vysoké riziko", 36,8% jako "vysoké riziko", zatímco zbylých 46,5% jako jen mírně zvýšené nebo nízké celkové individuální riziko.
Z hlediska adherence k doporučeným principům, ve skupině s "velmi vysokým rizikem" abstinovalo od tabáku v jakékoliv podobě jen 58,7%, náležitou fyzickou aktivitu (>=150 min alespoň mírné aktivity týdně) nahlásilo 38 %, doporučenou tělesnou konstituci (BMI 20-25 kg/m2 ) vykazovalo 16,7%, náležitý krevní tlak (<140/90mm Hg) 39,3 % a cílové hodnoty LDL-cholesterolu (<1,8mmol/l) dosáhlo jen 8,7% subjektů. V kategorii "vysokého rizika" byla adherence k těmto cílům následující: 83,9% (abstinence od tabáku), 32,7% (fyzická aktivita), 17% (tělesná konstituce), 58,2% (krevní tlak) a 30,8% (LDL-cholesterol <2,5 mmol/l).
Přijatelnější byla v obou rizikových kategoriích kontrola glukózového metabolismu (HbA1c <53 mmol/mol u diabetiků), tj. 75% a 81%, respektive. Celková adherence k doporučeným principům kardiovaskulární prevence vysokorizikových osob je v primární péči velmi daleko od svého optima a markantní je toto zejména u subjektů s velmi vysokým rizikem.