Identifikace autorského stylu Tomáše ze Štítného - textové rozdíly sborníků Musejního a Klementinského

Abstrakt

Identifikace autorského stylu Tomáše ze Štítného: textové rozdíly sborníků Musejního a Klementinského Příspěvek představuje kvalitativní komparaci vybraných pasáží ze dvou textů Tomáše ze Štítného, konkrétně ze sborníků Musejního a Klementinského z hlediska jejich struktury a stylu. Cílem této komparace je vytvoření seznamu a typologie jazykových rysů dvojího typu: (I) na jedné straně jevů přisouditelných osobnímu stylu autora, tj.

Tomáše ze Štítného, (II) na straně druhé jevů poukazujících na možný vliv jednotlivých opisovačů. U zvolených textů jsou dodrženy podmínky nepochybného autorství Tomáše ze Štítného, dostatečného rozsahu a reprezentativního dochování.

V analýze je brána v potaz komplikace, že jde o opisy, a že tudíž rozpoznání autorského stylu a opisovačských zásahů nebo pochybení může být velmi složité. Hlubší analýzy dané problematiky v novodobých dějinách nejsou časté a soustavnější zpracování nacházíme především v českém prostředí v polovině XX. století.

Ve 40. letech se na toto téma vedla vášnivá, leč argumentačně nekonzistentní diskuse mezi Františkem Ryšánkem (Ryšánek 1946), který hovořil ve prospěch Štítného autorství, a Františkem Šimkem (Šimek 1946), který mu oponoval; každý z nich však nahlížel problém z trochu jiného hlediska. Otázce autorství se pak v průběhu 50. let věnoval ve svých studiích také Josef Straka (např.

Straka 1958 a Straka 1993, vydáno posmrtně), který Tomášovo autorství popírá. Od té doby zůstává otázka autorství otevřená.

Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány, transkribovány, emendovány a analyzovány pasáže ze štítenských sborníků Musejního a Klementinského obsahující pojednání srovnávající devět stavů lidských s devíti stavy andělskými. Komparace vybraných pasáží se soustředí na řešení dílčích otázek spjatých s charakterizací autorského stylu, zejména jak zásadní a časté jsou textové změny mezi dvěma edicemi obdobného textu (stejného tématu), zda jsou tyto změny náhodné/případné, nebo souvisejí s jiným pojetím a zpracováním tématu či zda je možné rozpoznat autorské zásahy od změn opisovačských a na základě jakých kritérií.

V rámci kvalitativní komparace obou verzíbyly srovnány shodné či podobné (ad I) a naopak výrazně odlišné (ad II) jazykové prostředky na rovinách morfologické (bojijí/spatřijí/pracijí, j', někaký), lexikální (posmievač, potvořiti), syntaktické (řešení obdobných konstrukcí), strukturní/hypersyntaktické (členění textu a pořadí textových pasáží), intertextuální (odkazy na jiná díla, práce s citáty) a stylové (výběr jazykových prostředků a práce s nimi).... Hlavním výsledkem této fáze výzkumu bude seznam a typologie strukturních a stylových jazykových jevů, které lze přičíst specifickému stylu autora, a lze je tedy očekávat i v jiných textech Štítného.

Této typologie bude později využito k verifikaci teze o Štítného autorství anonymně dochované Legendy o Barlaamovi a Josafatovi.