Svatovítské stavební účty z let 1372-1378 představují významný pramen k dějinám středověkého stavebnictví i budování katedrály sv. Víta.
Pravidelné rozvržení záznamů i úprava relativně úhledného kurzivního textu naznačují, že účetní rukopisy byly skládány z podkladů, které vznikaly během týdenního provozu. Sestavování účtů z podkladů dočasného charakteru dokládají i některé písařské chyby, zejména zdvojování slov, škrty i vyškrábání, které vznikly přehlédnutím písaře na předloze opisovaných záznamů.
I přes tyto nedostatky lze hovořit o přehledně sestavených týdenních účtech, které sloužily především jako podklad pro finanční audit. Účetní položky písař zaznamenával do volných papírových složek, které byly teprve později svázány ve dva kodexy opatřené ochrannou pergamenovou vazbou. Historický zájem o oba rukopisy se odrazil v raně novověkých vysvětlujících přípisech uvnitř účetních záznamů i titulech na pergamenových obalech.
V případě druhého rukopisu bylo k jeho výrobě použito již nepotřebného notářského instrumentu, který byl v rámci pořádání kapitulního archivu v letech 1877-1890 z rukopisu sejmut. Zpět ke kodexu se vrátil díky konzervátorskému průzkumu rukopisů kapitulní knihovny a archivu počátkem 21. století.