Evropská unie od státní správy unijních zemí vyžaduje mimo jiné schopnost formulovat vlastní postoje k unijním iniciativám, prosazovat je při jednání v institucích EU i implementovat unijní předpisy v domácím prostředí. Europeizace státní správy proto často přetváří vnitřní strukturu domácích ministerstev a jiných státních orgánů, jejich rozhodovací procedury i komunikaci s ostatními politickými aktéry.
Tato publikace na příkladu čtyř českých institucí (Úřad vlády, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) zkoumá změny zp ůsobené v české státní správě členstvím v Evropské unii. Kniha demonstruje, jak se každá ze zkoumaných institucí přizpůsobila europeizaci odlišným způsobem odrážejícím jejich vlastní institucionální historii i rozdíly agendy, kterou se na unijní úrovni zabývají.