Vysazení systémové kortikosteroidní terapie u pacienta s asthma bronchiale při biologické léčbě omalizumabem

Abstrakt

Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Těžké refrakterní astma pak definujeme jako astma, u kterého je potřeba k dosažení úplné kontroly takové množství léků, které činí pacientovi obtíže nežádoucími účinky, anebo jako astma, u kterého není ani přes maximální léčbu dosaženo kontroly nemoci.

Pacienti s tímto těžkým refrakterním astmatem tak velmi často vyžadují podávání perorálních kortikosteroidů, které jsou klíčové k dosažení stabilizace onemocnění. Dlouhodobé užívání kortikosteroidní terapie ovšem může vést k závažným nežádoucím účinkům.

Tam, kde není možné dosáhnout kontroly astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a přídatné léčby, lze v další volbě užít biologickou léčbu a tím předejít dlouhodobé terapii systémovými kortikosteroidy. 1 Jednou z těchto látek v rámci biologické léčby je omalizumab. Jedná se o protilátku proti IgE (imunoglobulin E), kterou lze aplikovat u pacientů s alergickým IgE mediovaným těžkým perzistujícím astmatem.

Naše ambulance pro těžké astma úzce spolupracuje s endokrinologickou ambulancí Interního oddělení Nemocnice Na Bulovce v Praze. Cílem naší spolupráce je úspěšné vysazení dlouhodobé kortikosteroidní terapie u pacientů s nově zavedenou biologickou léčbou.

Tímto způsobem lze minimalizovat možné nežádoucí účinky dané jak samotnou terapií kortikosteroidy, tak i nežádoucími účinky při jejím vysazení, jako je například adrenokortikální insuficience.