Abstrakt
Metastazující nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) má obecně špatnou prognózu. Primární volba léčby vychází ze subtypu NSCLC (skvamózní, neskvamózní), výsledku exprese PD-L1 v nádoru a u neskvamózní histologie z mutačního statusu EGFR, ALK, event.
ROS1, BRAF (ROS1 a BRAF se vyšetřuje tehdy, je-li k dispozici cílená léčba). Použití inhibitorů kontrolních bodů imunitní reakce (immune checkpoint inhibitors, ICIs) v první linii, buď samostatně, nebo v kombinaci s chemoterapií, je již standardním postupem.
U většiny ICIs je podmínkou vyloučení mutací EGFR a ALK u neskvamózní histologie. Pokud je exprese PD-L1 je 50 % a více, doporučuje se použití pembrolizumabu v monoterapii.
V případě exprese nižš í, i méně než 1 %, je volbou kombinace chemoterapie a imunoterapie. U nemocných s vysokou mutační zátěží (tumor mutation burden, TMB), více než 10 mutací na megabázi, je doporučena kombinace nivolumabu a ipilimumabu.
Vlastní volba léčby je přísně individualizovaná na základě diskuze v rámci onkologického týmu, ideálně za účasti pacienta. Léčba musí být stanovena po zvážení přínosu a rizik.